4 years ago Hledáme stážisty z posledních ročníků středních a vyšších škol. Aktuálně na červenec 2013. Stáž je placená...
9.5.2013

Souhrnný díl číslo 16. závěr

 V případě, že Vás kdokoliv osloví jménem pořadu Suma sumárum s nějakou „výhodnou“ nabídkou, jedná se o podvod. Žádná firma takové pověření nemá.

Konec dobrý, všechno dobré. Všechno jednou končí a také třetí řada cyklu České televize Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze, jde do finále. Tedy alespoň prozatím, protože prázdniny klepou na dveře.

Příběhy lidí, ale i moudré rady odborníků, kteří vstupovali prostřednictvím televizních obrazovek týden, co týden k divákům, odhalili řadu otazníků. Ty nám všem, přes příběhy a osudy lidí, pomáhali se zorientovat ve světě financí a nekalých praktik, které se v tomto světě objevují. Například v oblasti úvěrů a půjček, které dohánějí řadu rodin do otevřené náruče lichvářů, třeba jen z pouhé nevědomosti a malé informovanosti, jak se v nastalé situaci chovat.  Ale nejen to, cenné rady nepomohli jen divákům, ale i tvůrcům pořadu, kteří si za rok a půl příprav a dosavadní realizace pořadu Suma sumárum udělali často pořádek ve svých rodinných financích nebo se o to alespoň pokusili.

Je dobré ohlédnout se zpět a připomenout některé příběhy lidí, kteří díky pořadu Suma sumárum už nikdy neudělají zásadní chybu při svém rozhodování. Budou vědět, že mají svá práva a že když podepisují jakékoliv smlouvy, tak si přečtou i ta malá písmenka na konci. Ta, která přikazují a dopředu každého zavazují většinou k něčemu nepochopitelnému. Budou vědět, že si má člověk právo nechat smlouvu posoudit, že ji nemusí podepisovat hned, ale po rozmyslu, doma v klidu s celou rodinou. Blíží se čas dovolených a cestovních pojištění, úrazů, je důležité myslet na zadní vrátka, v tom všem byl pořad každý týden rádcem, který vysvětlil a jednoduše navedl, když už se člověk do maléru dostane, jak z něj ven.

Česká televize doposud odvysílala tři řady pořadu Suma sumárum. Z reakcí diváků je znát, že otázek je více než dost. A jak se krize v naší zemi rozvíjí, ať to slyší někdo rád nebo ne, tak by se dalo vysílat až do konce světa, který se nám tak hezky blíží. Myšleno s nadsázkou, protože i humor do smutného života patří. Když dovolíte, tak si na pár příběhů společně zavzpomínáme, s odborníky, známými osobnostmi, členy štábu a nakonec se i zeptáme dětí – budoucnosti národa – co si o tom všem myslí.

 

Dělník za všechny prachy

 

Antonín měl smůlu, na ženy, na život, stále s ním někdo zametal. „ Asi jsem smolař. Lásku jsem si neuměl udržet, prý jsem velký dobrák a to ženy často zneužívají. Jenže měl jsem smůlu i v zaměstnání. Nejsem vyučený a tak se mi těžko hledá práce, ale když ji mám, tak bych se pro svého zaměstnavatele přetrhl. Často jsem byl v práci i šestnáct hodin denně za šedesát korun a hodinu, ale bylo mi jasné, že bez vzdělání si více nevydělám. Často jsem pracoval i „bez papíru“, nebo na jakousi podivnou smlouvu, která mi nic nezaručovala. Práce a almužna. Říkal jsem si, jak se Ti lidé mohou ke mně tak chovat, jsem sice jen dělník, ale do práce jsem chodil včas, vše jsem plnil, ale vydělal jsem málo, často se mi stalo, že firma, co mi práci poskytla, najednou po měsíci zmizela. A já byl zase bez peněz. I díky tomu, jsem neměl šanci se seznámit s pořádnou ženskou, ta potřebuje jistoty.

 

 

Táhne mi na čtyřicet

 

Jsem sám, díky tomu, že jsem se nechtěl tlouct po drahých ubytovnách, domluvil jsem se s maminkou a nastěhoval se k ní, do malého bytu. Peníze jsme dali dohromady a já se cítil trapně. Nebyl jsem schopen sám uživit rodinu, začal jsem se věnovat malování obrázků, což mě vždy bavilo, ale v podvědomí jsem si cítil, že se mnou všichni zametli, protože nemám žádné vzdělání. Nemám v životopise do těchto mých let nic jiného, než  základní vzdělání. Pak už jen praxe. Vím, že díky tomu, že jsem kdysi nedodělal školu z mladické nerozvážnosti, budu mít jednou i mizerný důchod a to ponížení, že musím bydlet jako hodně dospělý muž s maminkou, je více než potupné.

Zaplať tisícovku a jsi náš

 

Dokonce jsem za vidinou vyššího výdělku naletěl i na několik inzerátů. To byly léčky, kdy slibovali, že když se stanu jejich společníkem, právě tím vkladem, tak ze mě po čase bude boháč. Zase mi později došlo, že je to vše podvod a tu tisícovku jsem měl věnovat třeba do nějakého vzdělání, kurzu, třeba i jazykového, abych zvýšil svou hodnotu na trhu, říká pan Antonín, který i díky pořadu Suma sumárum, našel lepší cestu k práci a životu.

 

 

Stálá práce

 

Po desítkách inzerátů, ze kterých se nikdo nezýval, se prostě jen tak šel projít Prahou. Zatratil anonymní nabídky přes různé internetové servery a vyrazil po svých. Jak tak chodil ulicemi, narazil na nástěnku jedné tradiční továrny, kde mezi fotkami úspěšných zaměstnanců a nabídkami výrobků našel inzerát na pozici dělníka. Byl tam kontakt a tak se rozhodl, že se hned objedná. Za pár minut už stál na osobním oddělení této továrny, upřímně se svěřil, jak na tom je a že chce jen poctivě pracovat. Za pár dnů po vyřízení nezbytných formalit už Antonín nastoupil do práce.

„ Jsem šťastný, už mám téměř po zkušební době, pracuji na směny, baví mě to, cítím v nejisté době jistotu toho, že smlouva, kterou jsem podepsal, mi zaměstnavatel nechal přečíst, nenaléhal na mě a já jsem tak pochopil, že mám také práva. Výdělek sice není závratný, ale když se začnu vzdělávat, tak se mi časem i moje osobní ohodnocení zvýší. Začal jsem se cítit lépe, možná za nějakou dobu budu moci sám bydlet, zaplatit menší byt na hypotéku, či stavební spoření. A pak už třeba potkám i nějakou vysněnou ženu.

Pan Antonín díky pořadu Suma sumárum pochopil řadu věcí, uvědomil si svou hodnotu, své schopnosti, nebál se říci si o práci, nenaletěl dalším podvodníkům a vidí lepší budoucnost. A třeba si letos bude moci dovolit i krátkou dovolenou.

 

Hurá na prázdniny!

 

Blíží se čas dovolených, odpočinku a také dětských úrazů. To je pragmatické, jinak to nebude. Děti budou jako puštěné jako ze řetězu a aby se nestala doba léta pro rodiny černou můrou, je nutné mít nejen babičku na venkově, ale i dobrou pojistku pro ratolesti, které si také potřebují odpočinout od všude přítomného stresu. Opět odborníci pořadu Suma sumárum radili, jak odrazit výmluvu rodičů, že mají všechno pojištěno, ale nakonec zjistili, že pojistky se vztahují jen na některé úrazy, některá onemocnění.  Rodině se potom obrátí život vzhůru nohama když zjistí, že pojistky, které uzavřeli na život, na úraz jsou jen vlastně na „angínu, nebo odřené koleno“  Zjistí, že má často lépe  pojištěné vlastní auto nebo dům a pojistku na dovolenou, nebo na dětské úrazové pojištění tak trochu podceňuje. Statistiky to bohužel dokazují. Dítě se nedej bože zraní tak, že je potom upoutané na lůžko či invalidní vozík do konce života, pak je pozdě narychlo hledat smlouvy v šuplících a pojišťovny platí jen to, nač byla pojistka skutečně uzavřena. A často platí málo, protože jsme prostě takovou smlouvu podepsali. Tady opět Suma sumárum radí, čtěte, zjistěte si konkurenci, poraďte se s nezávislým odborníkem, aby pak nebylo pozdě.

 

 

 

Cesty za snem

 

Každý máme nějaké sny. Zůstaneme u těch letních dovolenkových. Nakumulovaná únava se musí někde ventilovat. Pestré nabídky cestovních kanceláří už od zimních měsíců lákají do celého světa. Zůstaneme při zemi. V Evropě.

Paní Ludmila si vždy přála vidět Benátky, léta si listovala knížkami a o tomto božském městě na laguně jen snila. Děti byly malé a pořád na něco chyběly peníze. Svůj sen tak jen odkládala a odkládala. „Byla jsem jako malá holka, nevynechala jsem jediný film, který se v městě Marca Pola odehrával. Jen už přestala doufat, že se do něj ve skutečnosti někdy podívá.

„Byl čtvrtek a já jsem měla doma rozdělané nějaké šití, zákaznice už čekaly a tak jsem seděla nad šicím strojem a dodělávala. Manžel byl v práci a nebylo zvykem, že by mi už dopoledne volal,“ říká paní Ludmila. „ Miláčku, mám pro Tebe překvapení, ozvalo se do telefonu. Zabal si a večer letíme do Benátek!“

Šok, byla jsem v šoku, ale věděla jsem, že manžel nežertuje, to on když něco řekne, tak to platí. Tak jsem rychle obvolala lidi, že zipy do kalhot prostě mít dnes nebudou a začala jsem hledat plavky. Dál už to pozorní diváci pořadu Suma sumárum znají.

Paní Ludmila poctivě sebe i manžela pojistila přes internet a doufala, že to bude stačit.

Jenže chyba lávky. Benátky byly překrásné a sen se bezezbytku splnil, jízda vaporelem Canalem grande, romantické procházky po nábřeží podél moře, úchvatná kuchyně i horké noci v krásném hotelu. Kdyby se poslední den nestalo něco, co paní Ludmile na dlouho převrátilo život. Díky pořadu Suma sumárum už ví, co příště už před cestou nikdy neudělá a co naopak udělat musí.

 

Spoustu rad a poučení jsme díky pořadu Suma sumárum získali, jak se chovat v situacích, kdy nás někdo tlačí k podpisu smluv, kterým zcela nerozumíme, jak se chovat k rodinnému rozpočtu zmítanému krizí a jak se připravit na ještě horší Kalouskovy časy. Blíží se zdražování díky DPH a tak doufáme, že když si nebudete vědět rady, jak trochu ušetřit v nouzi nejvyšší, tak si vzpomenete na pořad Suma sumárum, aneb kde jsou mé peníze.

 

 

Brousek Otakar ml., herec

 

„Naše rodina vždy držela při sobě, když je nejhůř rádi si promluvíme i o trápeních, která se dotýkají nás všech. Doporučuji se více semknout, i když na různé věci můžeme mít různý názor.“

 

 

Na Suma sumárum se dívám

Zobrazit výsledek

Nahrávání ... Nahrávání ...

 

 

Share on TwitterShare on MyspaceShare via email

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>