4 years ago Hledáme stážisty z posledních ročníků středních a vyšších škol. Aktuálně na červenec 2013. Stáž je placená...
9.5.2013

Dotaz:

Čím vším si můžu legálně snižovat daně? Je rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem?

Mgr. Jakub Němec, daňový poradce odpovídá:

Možností legálního snížení daňové povinnosti je dle zákona o daních z příjmů celá řada. Mezi hlavní a pro všechny poplatníky použitelné způsoby, jak daně snížit, patří uplatnění slev na dani, kterými je především základní sleva na poplatníka ve výši 23.640,- ročně, sleva ve výši 24.840,- ročně na manžela/manželku s ročními příjmy do 68.000,- sleva 2.520,- ročně pro poplatníky pobírající invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, sleva 5.040,- ročně pro poplatníky pobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, sleva 16.140,- ročně pro držitele průkazu ZTP/P a sleva 4.020,- ročně pro studenty. Možností pro každého je rovněž uplatnění daňového zvýhodnění (bonusu) na dítě ve výši 11.604,- ročně.

Dalšími možnostmi snížení daní je uplatnění odpočtů ze základu daně, mezi které můžeme zahrnout hodnotu darů poskytnutých poplatníkem neziskovému sektoru (zdravotnictví, charita, kultura, školství, sport apod.) ve výši do 2% z daňového základu, odpočet ve výši úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru použitých na financování bytových potřeb (výstavba, koupě, oprava a rekonstrukce apod. nemovitosti k vlastnímu bydlení) ve výši do 300.000,- ročně, odpočet na penzijní připojištění a životní pojištění vždy do 12.000,- ročně. Odečíst ze základu daně lze rovněž odborové příspěvky zaměstnanců do výše 3.000,- a současně 1,5 % z příjmů ze zaměstnání ročně, odpočet je možný také na výdaje za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání ve výši do 10.000,- ročně.

Uvedené možnosti snížení daně jsou univerzální pro všechny typy poplatníků, tedy zaměstnance i živnostníky – podnikatele. V rámci výpočtu daně u příjmů z podnikání je však možné uplatnit další možnosti. Živnostník je povinen vést účetnictví, nebo daňovou evidenci, jako podklad pro zjištění daňového základu. Specifickou variantou pro živnostníky je však možnost uplatnění paušálních nákladů ve výši od 30 % do 80 % z příjmů (dle druhu podnikání) bez nutnosti prokazování nákladů. Při vedení účetnictví nebo daňové evidence je pak vedle prokazovaných výdajů možné uplatnit paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5.000,- Kč měsíčně bez nutnosti vedení knihy jízd a prokazování nákupu PHM. Uplatňování mnoha případů daňově uznatelných nákladů je konkrétně řešeno v zákoně o daních z příjmů, na který lze na tomto místě poze odkázat. Z praxe mohu ještě doporučit zejména drobným živnostníkům, kteří podnikají částečně i ve svém bydlišti (kancelář, nebo dílna v RD ap.), možnost uplatnění poměrné části nákladů souvisejících s provozem domu či bytu (energie, topení, vodné a stočné, opravy apod.). Klíčem pro stanovení poměru může být například podlahová plocha nemovitosti.

Dotaz:

Co znamená den daňové svobody?

Mgr. Jakub Němec, daňový poradce odpovídá:

Jedná se o symbolickou hranici v roce, od kdy teprve začínají občané – daňoví poplatníci vydělávat sami pro sebe. Do tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů státního rozpočtu a státních institucí. S myšlenkou dne daňové svobody přišel již v roce 1948 podnikatel Dallas Hostetler (USA). Výpočet dne daňové svobody nebývá ve všech státech jednotný. Např. v USA je stanoven jako podíl veškerých daní na celkovém příjmu obyvatelstva, v ČR jako podíl veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Výpočet v ČR provádí Liberální institut z údajů OECD – v roce 2010 připadal den daňové svobody na 18. června a v roce 2011 se posunul na 14. června.

Dotaz:

Na jaký příjem a od jaké výše je nutné dělat daňové přiznání?

Mgr. Jakub Němec, daňový poradce odpovídá:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011 je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly částku 15.000,-. Předmětem daně tak zejména nejsou příjmy získané zděděním a darováním nebo příjmy z rozšíření, zúžení, případně vypořádání společného jmění manželů. Do limitu 15.000,- se dále nezahrnují a daňovému přiznání pak nepodléhají příjmy osvobozené od daně. Výčet osvobozených příjmů v zákoně o daních z příjmů je značně rozsáhlý, v praxi se v nejběžnějších případech jedná např. o pojistá plnění, náhrady škody různé sociální dávky, příjem v podobě vyživovací povinnosti, příjem z prodeje movitých věcí a příjem z prodeje nemovitostí, přesáhne–li doba mezi nabytím a prodejem 2 roky (měl–li zde prodávající bydliště) nebo 5 let v ostatních případech.

Dále není povinen podat daňové přiznání poplatník, který měl v uplynulém roce jen příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec), pokud měl v roce příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou. Podmínkou je, aby podepsal u všech zaměstnavatelů tzv. prohlášení k dani a aby neměl žádné další příjmy přesahující částku 6.000,- Kč.

 

Share on TwitterShare on MyspaceShare via email