4 years ago Hledáme stážisty z posledních ročníků středních a vyšších škol. Aktuálně na červenec 2013. Stáž je placená...
9.5.2013

Dotaz:

Jaká je záruka ze zákona na stavbu. Máme 11 let starý dům a nyní se objevila vlhkost ve zdi, ve společných prostorách ve spodní části domu a vzlíná do bytu. Podle jistých známek by s mohlo jednat o závadu „zaretušovanou“ při prodeji bytů. Čili by se jednalo o skrytou vadu. Je možné ještě po 11 letech něco vyřešit s dodávající firmou?

Miloš Borovička, právní konzultant odpovídá:

Zákonná záruka na stavbu se liší formou smluvního vztahu, jakým byla stavba získána. V případě nejčastěji používané kupní smlouvy to jsou dva roky, pokud by byla stavba řešena smlouvou o dílo, pak je zákonná záruka tříletá. Závadu lze reklamovat pouze po dobu záruční lhůty ať je vada zjevná nebo skrytá. Prodejce může poskytnout lhůtu nad rámec zákona, avšak deset a víceletá záruční doba nebývá v oboru zcela běžná. V uvedeném případě zřejmě nebude možné ani uplatnit odpovědnost za škodu na prodejci, neboť takový nárok bude s nejvyšší pravděpodobností promlčen.

Postižený vlastník by se měl obrátit s žádostí o odstranění závady ve společných prostorách domu na statutární orgán společenství (konkrétně záleží na právní formě), který by měl neprodleně učinit taková opatření, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Jestliže přesto v důsledku ohlášené závady dojde ke škodám na bytech nebo jejich vybavení, pak budou mít poškození vlastníci nárok na její náhradu od společenství. Při řešení problémů ve společných částech domu je třeba mít na paměti, že společenství tvoří všichni majitelé bytů a že dobré sousedské vztahy jsou bezpochyby součástí příjemného a pohodlného bydlení.

Dotaz:

Dobrý den, bohužel jsme se dostali do platební neschopnosti a již nevíme kudy kam. Přítel podepsal kdysi směnku na koupi domu u Ekonomických staveb a díky jejich vypočítavosti a dobrému právníkovi nám přišla exekuce na byt 750.000 Kč. Hypotéku již na tento byt máme také 700.000 Kč. Měsíčně splácíme zhruba kolem 30.000 Kč, což ale nemáme. Máme u několik bankovních institucí půjčeno několik splátek, ale sjednocení nám nikdo neudělá abychom ušetřily, to jen reklama v TV to nabízí. Navíc čekám miminko a tak opravdu potřebujeme pomoct se splátkami.

Suma sumárum odpovídá:

Děkujeme za Váš zájem o pořad Suma sumárum. Určitě je dobré k problémům přistupovat aktivně a to i ve chvíli, kdy vypadají neřešitelně. Toho si ceníme. Ve Vašem případě bychom doporučili zvážit možnost insolvenčního řízení, resp. oddlužení pro fyzické osoby. Do něj se může přihlásit člověk, jehož závazky přerostly výši, kterou by mohl řádně splatit. Mimo jiné se tak zastaví i exekuce. Na druhou stranu ale nejde „o slevu zadarmo“. Možnosti jsou v zásadě dvě. Buďto Váš majetek pokryje alespoň třetinu ze všech Vašich závazků. Potom je zpeněžen a vaše dluhy jsou uhrazeny. Zůstatek, na který majetek nestačil (pokud se tak zaplatila alespoň zmiňovaná třetina), je pak nevymahatelný – zaplatit ho tedy můžete dobrovolně, ale exekutora by na Vás už nikdo neposlal. Druhou variantou je pětileté splácení. V takovém případě – opět musíte za 5 let zaplatit alespoň třetinu závazků – byste pobírali jen minimální plat a zbytek by šel na splátky. Váš současný majetek by ale zůstal nedotčený a opět – pokud byste alespoň 1/3 za 5 let zaplatila, zbytek pohledávek už je nevymahatelný. Předem upozorním, že insolvenční řízení není samozřejmostí – člověk o něj musí žádat a musí mu být soudem povoleno. I proto toho zneužívají některé firmy, které nabízejí řešení úvěrů za úplatu. Těm se skutečně ZDALEKA vyhněte – jenom navýší Vaše dluhy. Podle místa Vašeho bydliště bych Vám doporučil bezplatnou pomoc například v Poradně při finanční tísni nebo ve sdružení SPES. Ti po Vás nebudou chtít ani korunu a s insolvenčními návrhy mají bohaté zkušenosti. Navíc Vám po rozboru financí obratem sdělí, jestli je to varianta vhodná právě pro Vás (problém může být například to, že je hypotéka zajištěná nebo pokud by Vaše příjmy nestačily ani na zmiňovanou třetinu).

Dotaz:

Dobrý den, chtěl bych znát Váš názor. Bydlíme s manželkou a dvěma dětma v družstevním bytě, který máme již splacený. Čistý měsíční příjem máme dohromady 40 000,-. Přemýšlím o hypotéce něco kolem 2000000,- na RD. Po dostavění RD bych chtěl prodat členské práva druž. bytu a doplatit část hypotéky. Je to rozumné? Máme se do toho pustit? Neznám nikoho spolehlivého kdo by nám poradil. Děkuji za názor.

Mgr. Marta Gellová, AFIZ odpovídá:

Vzhledem ke dvěma dětem to rozumné je, obávám se však, že 2 miliony nebudou stačit – je třeba počítat i s pozemkem. Pokud to bude v lokalitě s nízkými cenami pozemků, může vše ztroskotat na cash–flow, neboť družstevní byt nelze dát do zástavy a banka dnes asi nepůjčí 100 % tržní hodnoty pozemku, který půjde dát v první fázi jako jediný do zástavy. A i kdyby půjčila, pak už nebude prostor si půjčit na stavbu, protože nebude zástava. Musely by tedy být na začátku peníze v hotovosti – minimálně na koupi pozemku, aby banka jej vzala do zástavy a půjčila na zahájení stavby. Nebo by musela být další jiná nemovitost do zástavy.

Dotaz:

Chtěl jsem se zeptat, jestli můžu mít pojištěný hypotéční uvěr u jiné pojištovny než u banky, kde jsem si úvěr vzal?

Suma sumárum odpovídá:

Možnost pojistit si úvěr jinde samozřejmě máte. Pojištění je ale celá řada, jde tedy o to, které máte na mysli. Pojištění schopnosti splácet Vám ve většině případů navrhne banka samotná – a popravdě vzhledem ke znalosti úvěru ho nabídne pravděpodobně nejlevněji. Další pojištění, které mohou být k výše jmenovanému alternativou, ale pořídíte i jinde. Například – pokud máte někde životní pojistku, byla by hloupost si ji ještě jednou uzavřít kvůli hypotéce a rušit s vysokými náklady tu starou. To samé máte–li různá úrazová pojištění nebo jiné krytí příjmů. Bance ale tuto skutečnost musíte zmínit. Pojistky totiž snižují riziko nesplácení, díky čemuž můžete dostat nižší úroky. A to je hlavní důvod, proč kromě bezpečí při hypotéce takové produkty sjednávat. Poradce/zprostředkovatel hypotéky o nich ale musí vědět (aby pouze nezaškrtl kolonku „pojištění u nás nechce“ a bylo tam zmíněno „je již pojištěný“. Závěrem jenom doporučím využít možnosti sjednat úvěr přes některého z hypotečních zprostředkovatelů. Můžete tak jednak dosáhnout na nižší úroky, ale navíc – pokud půjde o nezávislého zprostředkovatele, který nabízí produkty více ústavů – může Vám také navrhnout optimální mix souvisejících produktů. Resp. to ke službě sjednání hypotéky patří. Pokud Vám někdo tento standard nenabídne, oslovte rovnou konkurenci.

Dotaz:

Byla jsem také klientkou Union banky. Zajímalo by mě, zda odškodnění bude jen 90% nebo jako v jiných zkrachovalých bankách 100%. Měla jsem tam veškeré úspory a jsem invalidní důchodce. Vážím si peněz, které jsem si poctivě vydělala a naspořila na důchod. Příjít o ně tímto způsobem je nečestné. Jakou mám naději?

Suma sumárum odpovídá:

V současnosti už můžete být relativně klidná. Vklady jsou u všech bank a záložen (hlavně běžné a spořicí účty a termínované vklady) pojištěné do 100 % výše. To samozřejmě platí pouze do limitu 100 000 EURO (cca 2,5 mil Kč) na jednu osobu na jednu banku. Nic navíc se nevyplácí, pokud banka po krachu nemá další peníze. Pokud ale tuto hranici překročíte, dostanete všechno a to dokonce v řádu týdnů, nikoliv měsíců, jak tomu bylo ještě v případě Union banky, kterou zmiňujete. Samozřejmě takto hovoří zákon a otázkou je, jak by vypadala praxe, kdyby padala velká banka nebo dokonce několik velkých bank najednou. Vklady však garantuje stát, takže dokud bude státní kasa sto nést takové náklady, o peníze se bát nemusíte.

Dotaz:

V roce 2006 jsme získali hypotéku na 2 miliony na výstavbu domu, na 30 let, s fixací na 5 let a úrokovou sazbou 4,36 %. Nyní nám fixace končí a my se rozhodujeme mezi několika alternativami, jak pokračovat dál. 3 roky máme ještě stavební spoření, na které jsme ovšem poslední dva roky nespořili. V časné době disponujeme volnými 250 tisíci, které chceme někam konzervativně investovat. Možností je nyní umořit část hypotéky, popřípadě část peněz dát na stavební spoření. Já bych preferovala také zkrácení doby splácení hypotéky o 5 let, tedy na 20 let. Přemýšleli jsme také o fixaci na 10 let, popřípadě mixu všech uvedených možností. Maximální měsíční splátku vidíme na cca 11 tisících, měsíčně jsme schopni průměrně ušetřit 4-5 tisíc korun, já jsem v současné době na mateřské dovolené, plánujeme ještě další dítě (děti), takže v brzké době se pracovního procesu nebudu účastnit. Můžete mi prosím uvést Váš názor na výše uvedené?

Suma sumárum odpovídá:

Každý rodinný rozpočet je věcí individuální, proto nelze nic radit paušálně i bez detailních znalostí vašeho rozpočtu. Nicméně z toho, co píšete, vyplývá, že Vám v současnosti zbývají po zaplacení splátek a všech dalších výdajů ještě rezervy. Pokud je tento stav trvalý a víte, že v dohledné budoucnosti nehrozí nenadálý propad příjmů, potom bych Vám doporučil u konce fixace zaplatit mimořádnou vyšší splátku a snížit tak zůstatek úvěru. Rezervu, kterou máte, sice můžete investovat konzervativním způsobem, jak popisujete. Avšak výnos z takové investice bude velmi pravděpodobně nižší, než kolik byste ušetřila na úrocích, pokud o stejnou částku snížíte své zadlužení.
Samozřejmě Vám nedoporučuji zůstat úplně bez rezerv. Obecné pravidlo zní, že by domácnost měla mít našetřeno na výdaje přinejmenším na dva měsíce dopředu, v případě hypotéky by pak rezervy měly být ještě vyšší.
Co se týče úspor, které rozpočet vaší domácnosti generuje měsíčně, musíte zvážit hlavně to, nakolik jsou trvalé. „Zkrátit“ hypotéku je sice lákavá možnost, pokud se ale rozhodnete kvůli tomu navýšit běžné splátky, jde o trvalý krok. Jejich další snížení bude bez penalizace možné opět až při konci fixace úrokové míry (de facto si domluvíte nový úvěr a provedete refinancování, byť u stejného ústavu). Na zvážení proto je, jestli kvůli flexibilitě rodinného rozpočtu není lepší část přebytků spořit na úročeném účtu a vždy při konci fixace nezaplatit mimořádnou splátku. To zmiňuji hlavně proto, že jste sama psala o možnosti dalších dětí, což může nenadále ovlivnit výdaje rodiny.
Ke stavebnímu spoření – možnost převést úvěr na stavební spoření tu je, jde však o výhodnost konkrétní nabídky. V současnosti jsou úvěry ke stavebnímu spoření mírně dražší, než hypotéky, ale z dlouhodobého hlediska se průměrné sazby těchto produktů velmi blíží. Je proto na finančním poradci, aby postavil konrétní nabídku proti konkrétní nabídce a vše propočítal.
Pokud píšete o možnosti delší fixace, 10 let už je trochu moc. Jak Vy, tak banka v takto dlouhém horizontu těžko odhadnete vývoj úrokových měr. A za nejistotu se inkasuje prémie, respektive za jistotu na Vaší straně byste zaplatila mnoho. Úrokové míry jsou teď sice „u dna“, ale to ví i banka. Takže vám hypotéku takto levně na 10 let nezafinancuje. Z hlediska rodinného rozpočtu má fixace význam hlavně proto, aby šok v úrocích neznamenal rodinný kolaps. Pokud ale zvolíte dobu pětiletou, dá vám to dost času připravit se na případné změny.

Dotaz:

Dobrý den,
uzavřela jsem smlouvu se společností CENTROPOL ENERGY, a. s. Po 9 týdnech jsem zvážila své rozhodnutí a odstoupila od smlouvy. Nyní na mě požadují administrativní poplatek 2500,- Kč. Ráda bych věděla, jaká je lhůta na odstoupení od smlouvy bez placení poplatku.

Suma sumárum odpovídá:

Devět týdnů je již příliš dlouhá doba na to, abyste mohla od smlouvy odstoupit bezplatně. V případě, že s Vámi byla smlouva sepsána mimo provozovnu běžnou k podnikání (na ulici, na chodbě, u dveří, doma…) aniž byste si zástupce společnosti výslovně pozvala, dává Vám zákon 14 dní na odstoupení od smlouvy bez udání důvodů. O tom Vás dokonce dodavatel musí informovat písemně v dokumentech. Pokud by tak neučinil, máte na odstoupení dokonce celý rok. Dál už se ale vše řídí dobrovolností smluvního vztahu. Další variantou je ještě počkat si, až společnost bude zvyšovat ceny. Podle nového zákona Vás musejí informovat minimálně měsíc předem a Vy nejpozději 10 dní před samotnou změnou můžete smlouvu vypovědět – opět bez udání důvodů a bez jakýchkoliv sankcí.

Dotaz:

Zdravím, od přátel jsem se dozvěděla o vašem pořadu. Obracím se na vás o radu, zdali je možné najmout si osobního finaněního poradce (a kde), který by mne naučil hospodařit s vlastními finančními prostředky. Nějak v této věci pokulhávám, ráda bych zhodnotila co mám, ale neumím to. Pokud jsem někoho takového hledala sama, vždy to byli pouze lidé zaměstnaní v nějaké bance, které stranili, a šlo jim pouze o jejich zájmy. Já potřebuji „učitele“, ale nevím kam se obrátit, také nechci narazit na podvodníka. Moc děkuji.

Suma sumárum odpovídá:

Dobrý den, samozřejmě je množné si poradce najmout soukromě. Dokonce několika cestami. Tou nejjednodušší je možnost oslovit některou z renomovaných poradenských společností, nejlépe přímo jejich asociaci – AFIZ či USF. Ti Vám poradí konkrétněji. Touto cestou se ale dostanete nejspíš k poradci, který pracuje za provize. Pro Vás to znamená, že nebudete muset nic platit poradci „na ruku“. Nicméně – že byste ho vůbec neplatila, pravda není. Provize, které dostane od banky/pojišťovny, někdo zaplatit musí. A o to dražší či méně výnosný pak bude Váš nasmlouvaný produkt. A v praxi jsou některé poradenské úkony financované přes provize velmi drahé. Vysloveně nezávislých poradců, které by si přímo transparentně platil klient, je v Česku zatím poskrovnu. Můžete je najít na internetu, avšak hůř se na ně dohledávají reference. Dobrým (ne vždy!) vodítkem jsou reference známých, ale i u těch pozor, zvlášť pokud jsou zkušenosti spíš krátkodobé. Dobrá správa financí se pozná až po delší době. Určitou zárukou kvality by pro Vás proto měla být spíš příslušnost daného poradce k některé z profesních asociací – zmiňované AFIZ, USF či menší KOFIP, případně další dokumenty o školách a školení. U specifických úkonů (např. zprostředkování) pak musí být registrovaný v ČNB. Pokud potřebujete spíš obecnou radu, může Vám ji poskytnout taky některá z Asociace občanských poraden, které jsou situovány ve větších městech a radí zcela zdarma. Navíc by Vás mohly informovat i o finančních kurzech apod. ve Vašem okolí. Bohužel Vám nemohu poskytnout bližší vodítka tak, abych nepropagoval některou z existujících společností nebo fyzických osob, což veřejnoprávní Česká televize dělat nesmí. Doufám, že jsem Vám byl nápomocen alespoň částečně.

Dotaz:

Dobrý den, jak se díváte na možnost pojistit se proti neschopnosti splácet nájemné nájemcem od společnosti Guaranty–group?

Suma sumárum odpovídá:

Dobrý den, děkujeme za projevený zájem o pořad Suma sumárum. Osobně bych Vám poradil stejně, jako u každého pojištění. Nejedná–li se pro Vás o likvidační riziko, nepojišťujte se. Pojistit se vyplatí jen proti skutečnému finančnímu riziku, neboť pojišťovna bude chtít v průměru zaplatit škodu násobenou pravděpodobností, což je matematicky vyjádřená škoda, která hrozí. Navíc pak pojišťovací aparát potřebuje něco na pokrytí administrativních nákladů. Tudíž nad vaše riziko si ještě zaplatíte část chodu pojišťovny.Pojistěte se, pokud pro Vás příjem z nájmu tvoří značnou část domácího rozpočtu a bez něj byste nedokázali přežít.
Navíc – pronajímáte–li byt individuálně (ne jako firma), doporučuji dobře prověřit solventnost nájemníků. To je mnohem spolehlivější postup, než se pojistit. Pojištění může naopak fungovat u větších firem, které díky velkému objemu portfolia nemohou kontrolovat všechny klienty. U těch bych ale zase namítl, že právě díky velkému portfoliu nájemníků riziko rozkládají „ve velké částce“, kde se počet neplatičů pravděpodobně bude blížit jejich reálnému poměru v populaci – a přesně to a něco navíc, by po nich chtěla zaplatit pojišťovna.
Z praxe pak ještě doporučuji, pokud se pro pojištění rozhodnete, zkontrolovat výluky, které často zahrnují i ty nejběžnější případy, a nechat si zpracovat individuální nabídku od několika pojišťoven pro srovnání (funguje i to, že agent ví, že není jediný, kdo daný případ propočítává a že má tedy konkurenci).
Závěrem ještě poradím, abyste si pročetl nový občanský zákoník. Právě nájemní podmínky se v mnohém mění a posilují se práva vlastníků. Celkem bez problémů tak můžete nájemníky vystěhovat, pokud nezaplatí tři měsíce – to pro Vás dost možná bude jistota dostatečná.

Dotaz:

Obracím se na Vás s prosbou o radu, co s majetkem obce, která je zadlužena a platím si byt v nájmu. Zároveň i splácím do osobního vlastnictví. Ne hypotékou, ale splátkou částek, jako nájem obci, formou převodu z banky z účtu na účet. Takže ve výsledku mám jak nájemní smlouvu, tak i smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Splátka byla stanovena na dvacet let a nájem na dobu neurčitou. Nacházím se již přes osm let v bytě, který doposud řádně platím a do dvaceti let ještě kus zbývá. Dost peněz už sem proinvestovala do nynějsiho bydlení, které činí i se všemi náklady kolem sedmi tisíc – tedy 1707 Kč nájem a 1909 korun je kupní cena bytu. Plus další náklady na energii atd. Obec je velice zadlužená a díky dluhům a špatnému hospodaření s jejím majetkem, se dostala do prekérní situace se vším, včetně našich bytů. Před časem jsem také uvažovala o možném převedení díky stavebnímu spoření, že by se předčasně byt splatil, převedly by se peníze ze stavebního spoření a zbytek financí, nutných ke splacení bytu, by se uhradil přes stavební spoření a tím pádem bych měla i nižší náklady. Ale obec byla proti, že to jen tak nejde. Takže nakonec to dopadlo tak, že jsme v zadluženém a bez jistoty, co bude dal. Zvýšili nám nájem zase o další sumu a nedá se nyní nijak disponovat s tímto majetkem a nemáme jistotu, že nám ten nájem ještě nezvednou. Dokonce jsem jako matka na mateřské dovolené a samoživitelka, kdy jsem odkázána pouze na stát a sama na sebe, požádala o pomoc bezplatného pravníka na krajském soudě v Brně, kdy jsem predložila veškeré dokumenty a bylo mi sděleno, že existují dvě možnosti. Buď to, že mohu napsat žádost o slevu z kupní ceny z důvodu nevýhodné smlouvy a nedodržení obchodních podmínek, uvedených ve smlouvé. Tedy zvolit kompromis a pokud nedojde k dohodě, tak pak jediné podat na obec žalobu, protože klienta a možného nájemníka a budoucího majitele, vystavuje obec riziku, které je s tím i spojené. Také jsem se dozvěděla, že rozhodčí soudce, uvedený na smlouvě mezi obcí a mnou, jako budoucím majitelem a nyní jako i nájemníkem, je velká pravděpodobnost že se jedná o falzifikát a s největší pravděpodobností se nezakládá na pravdě. Podle rady advokáta z krajského soudu jsem tedy podala žádost o možnou slevu z kupní ceny písemnou formou, která se dostala do ruky nejen starostovi a ten po delším čase i přes výhrady nakonec tedy odpověděl písemně, že se nenašel adekvátní důvod, proč by měla být učiněná změna na slevě z kupní ceny a jen mě ujišťoval, že dostojí všem závazkům vůči klientům a taky obyvatelům z obce. Tato situace se už vleče po léta a stále stejná písnička a nikde nic. Když jsem zjistila, v jake situaci se nalézám, tak jsem se opětovne za přibližně dva měsíce rozhodla, že navštívím opět krajský soud a opět se poradím, jak pokračovat dál. Tak se i stalo, ale místo pravníka, který tam byl i před tím, byla tam jeho kolegyně. Ta otočila a sdělila mě, že takto situaci řešit nemám a že i když jsem neuspěla s žádostí o slevu z kupní ceny, nemám podávat žalobu na obec, že ta má svázané ruce, když je na její veškerý majetek uvalena exekuce. Ale ja osobně vím, že moje vynaložené penize mohou přijít vnivec už z důvodu nevýhodně sepsané smlouvy a vzniklé situace s velkým zadlužením za které nenese žadný nájemník ani budoucí majitel bytu a majetku obce vinu.

JUDr. Radim Miketa, Advokátní kancelář Miketa a partneři odpovídá:

Dobrý den, v dané věci lze jen stěží podat jakýkoliv zobecňující dotaz při neznalosti smlouvy a situace v jaké se obec nachází. Situace zřejmě nebude jednoduchá, když i dva právníci zaujali poněkud odlišné názory, byť se domnívám, že nejsou protichůdné. Pokud první z nich doporučil požádat vedení obce o slevu, pak šlo o snahu o jakési kompromisní řešení, avšak samozřejmě je nutno počítat s tím, že obec může, ale nemusí takovýmto žádostem vyhovět. Pokud je na obec skutečně uvalena exekuce, pak ta nemůže se svým majetkem nakládat a skutečně podávání jakékoliv žaloby by bylo zcela zbytečné, tak jak měla uvádět druhá kolegyně. I kdyby však takovéto exekuce na majetek oba nebylo, domnívám se, že zde žaloba může jen stěží něčemu pomoci, neboť z pisatelčina dopisu nevyplývá, že by obec v dané chvíli cokoliv porušovala. Tazatelka pouze uvádí, že má obavy co v budoucnu nastane, ale tyto obavy samozřejmě žádné soudní rozhodnutí nemůže rozptýlit. Znovu tedy uvádím, že jde pouze o jakési postřehy, neboť nemám dostatečnou znalost věci, ale dle mého názoru je nutno vycházet ze situace, že byla uzavřena smlouva, tuto je nutno plnit a teprve v případě, že dojde k porušování této smlouvy, lze se domáhat nápravy a to případně i prostřednictvím soudu. Je možné zobecnit fakt, že splácet byt, jehož se stanu vlastníkem až za 20 let je situace relativně nebezpečná, neboť po takto dlouhou dobu může nastat celá řada situací, která následný převod bytu zmaří. Z tohoto pohledu může být smlouva pro tazatelku skutečně nevýhodná, avšak pokud jde o smlouvu platnou, její obsah samozřejmě soud (ani rozhodce, o kterém se tazatelka zmiňuje) nemůže změnit. I na tomto příkladu je patrné, že při uzavírání takto závažných smluv je nanejvýš vhodné poradit se s odborníkem, který může na případná rizika předem upozornit a zájemce o byt se může rozhodnout, zda tato rizika přijme, či bude hledat byt jiný.

Dotaz:

Jak začít s obchodováním s akciemi či komoditami na burze. Když si našetřím nějaké peníze, chci, aby mi také vydělávaly. Kolik minimálně potřebuji k obchodování a jak se postupuje? Jak zjistím, jestli vydělám, anebo naopak prodělám? Bojím se, že něco popletu či špatně zadám při obchodování přes internet a tím přijdu o své peníze.

Ing. Michal Šrubař, ředitel odboru fin. poradenství ČP odpovídá:

Dotazů je zde několik, takže postupně:
1. Když si našetříte nějaké peníze a budete chtít, aby Vám vydělávaly na burze akcií či komodit, je třeba si nejprve uvědomit, že to je výdělečná činnost jako každá jiná. Základním předpokladem je tedy patřičné vzdělání – čím více, tím lépe. Učit se obchodovat tradiční metodou pokus – omyl by bylo sebevražedné. Mnoho společností u nás nabízí kurzy obchodování akcií i komodit. Vyberte si jeden, nebo raději několik. Mimo jiné se tam dozvíte o psychologii obchodování, money managementu a risk managementu, což jsou záležitosti zcela klíčové. Naučíte se i obchodní metody a postupy, které se odlišují podle trhu, na který se hodláte specializovat. Je také vhodné nastudovat co nejvíce odborných publikací. Řada z nich je v češtině, některé však je potřeba číst anglicky (doporučuji díla těch, kteří trading dlouhodobě provozují a jsou v něm úspěšní, jako Joe Ross, Larry Williams…)
2. V kurzech se rovněž dozvíte minimální částku k otevření účtu, osvojíte si způsob zadávání příkazů a monitoring výsledků.
3. Bojíte se zcela správně: je pravidlem, že na burze vydělává neskutečné peníze zhruba 10 % účastníků, ostatní jim to platí. Budete mezi těmi deseti procenty právě vy? Klid, klid, na burze se vaše peníze neztratí. Jen je bude mít někdo jiný… Ale dost strašení, raději nahlédněte do své duše. Obchodování na burzách řídí především dvě emoce. Jsou jimi chamtivost a strach. Pokud je dokážete ovládat, budete mezi vítězi. V opačném případě doporučuji bezpečnější způsob budování majetku, což je investování. Pravda, nezažijete přitom takový adrenalin a taky to trvá déle. Zvolíte-li tuto cestu, postačí Vám jediné. Najít si solidního finančního poradce. Teď mě ale napadá, že to u nás taky není tak úplně jednoduché…

Dotaz:

Obracím se na Vás s dotazem ohledně investování finančních prostředků. Rádi bychom v období pěti let koupili nové auto, a tak jsem na konci roku 2010 zašla do ČSOB, abych zjistila možnosti spoření. Byly mi nabídnuty akciový a komoditní fond, Horizont a Bric. Na každý posílám od ledna 500 Kč měsíčně. Nyní jsem obdržela čtvrtletní výpis. Naspořená částka je pouze 48 Kč. Co si o této investici myslíte? Je opravdu tak výhodná, jak mi tvrdili v bance?

Ing. Michal Šrubař, ředitel odboru fin. poradenství ČP odpovídá:

Fondů Horizont má ČSOB ve své nabídce několik, neuvádíte, o který z nich jde. Nemohu se tedy vyjádřit k tomu, zda je vhodný pro investiční horizont 5 let. Pokud se týká fondu Bric, ten by vhodný měl být, neboť se jedná o zajištěný fond na dobu pěti let. Po pěti letech tedy minimálně obdržíte svůj vklad (samozřejmě minus 2 % vstupní poplatek a minus inflace). V letáku fondu je však uváděno dvakrát slovo „pojištění“ a jedenkrát slovo „pojistné“. Je–li tento zajištěný fond prodáván jako pojistný produkt, pak je zatížen ještě dalšími poplatky. Obecně lze říci, že na období pěti let by měla být imperativem spíše bezpečnost než výnos. Proto když už jít na kapitálové trhy, pak s velice silnou diverzifikací, nikoli jen se dvěma tituly. A pokud jsou v portfoliu i jiné než zajištěné fondy, pak s vysokým podílem dluhopisů, které postupně brzdí do peněžního trhu. Na pětiletém horizontu se zkrátka moc vydělat nedá, ledaže jdete do spekulace. Ta někdy vede k ziskům, častěji však ke ztrátám.

Dotaz:

V roce 2005 jsme chtěli nějak zhodnotit peníze, které nám konečně po 5 letech podnikání začaly zbývat. Moje známá začínala u firmy MBI. Protože investicím nerozumíme, obrátili jsme se na ni. Přišla k nám se svým nadřízeným, který ji zaučoval. U rozhovoru jsme byli čtyři: „privat broker“, moje známá, můj muž a já. Řekla jsem pánovi, že máme 50 000 Kč, které bychom rádi někam uložili. A přesně jsem mu řekla, co chceme: Fond bude naše rezerva, ze které můžu kdykoli čerpat. Nevíme, kolik do něj budeme přikládat, záleží na tom, jak se nám pracovně povede. Jednou to bude třeba 50 000, jednou 10 000, jednou nic. Řekla jsem také, že možná budu peníze ukládat 20 let, ale třeba jenom 5 let. A také jsem mu řekla, co nechceme: že hlavně nechceme mít nikde PENÍZE VÁZANÉ. Penzijní připojištění už oba máme (to jsem několikrát opakovala). Pán mi řekl, že rozumí, že má smlouvu přesně pro nás. Podepsali jsme a investice běžela. V letošním roce nás čeká nutný větší výdaj. Už loni jsem se tedy začala shánět po svých penězích z fondu. Do loňského roku jsem tam naspořila 183 000 Kč. A ejhle! Dozvěděla jsem se, že konečné datum na smlouvě, r. 2025, není jen pro formu, protože, cituji: „…vy přece nevíte, jak dlouho budete chtít spořit…“ A pokud budu chtít vybrat peníze, dostanu 83 000 Kč! A bez tvrdých sankcí je můžu vybrat vlastně až po roce 2020. Takže já jsem při rozhovoru přesně řekla, co nechci a proč, a pan „odborník“ mi přesně to prodal. Jistě, uzavřela jsem smlouvu dobrovolně, příčetná, gramotná. Ale na základě zcela nepravdivých informací. Celý život se snažím chovat finančně zodpovědně, a teď díky jednomu …, který chtěl prodat ten pro něj nejvýhodnější produkt (dostal provizi 50 000 Kč) se budu muset zadlužit, přestože mám svoje peníze „dobře uložené“. Když jsem pana „odborníka“ kontaktovala a nadávala, co mi to prodal za produkt, oháněl se finanční krizí a tvrdil, že takhle prostě fungují všechny pojistné smlouvy. Myslela jsem, že se bude aspoň trochu snažit najít řešení. Bohužel ne.
Vím, že ze zákona asi moc šancí nemám, i když už mám právníka, se kterým se budu radit, zda ho žalovat o náhradu škody. Ale strašně mě štve ta suverenita a lehkost, s jakou dělají z lidí blbce.

Ing. Michal Šrubař, ředitel odboru fin. poradenství ČP odpovídá:

Vašemu rozhořčení velmi dobře rozumím. Bohužel se jedná o velmi častou praxi. Na trhu s finančními produkty funguje takových „poradců“ velká spousta. Příčina je dvojí: velice nízká odborná úroveň většiny těchto lidí a v nemenší míře úpadek obecné morálky. Výsledkem je nabízení čehokoli, co je dobře provizně ohodnoceno, a to jakýmkoli způsobem. A když to klient koupí, navíc „dobrovolně, příčetný a gramotný“, je to jeho problém, že? Navíc dokázat neférové jednání je docela oříšek. Ze zákona má zprostředkovatel pouze dvě povinnosti. V případě pojištění Informační povinnost, což je jeden formulář s jistými náležitostmi (k čemu dané pojištění slouží, co si klient přeje atd.), který musí zprostředkovatel sepsat a nechat podepsat klientem. A v případě investic podobný formulář Investiční dotazník. Tento však klient nemusí vyplnit. První z nich zůstává u zprostředkovatele a ten je povinen jej na vyzvání kontrolního orgánu (ČNB) předložit. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí sankce v řádu až milionů. Druhý formulář zůstává u investiční společnosti, opět pro účely kontroly. Pokud Vás tedy bude v případném sporu zastupovat právník, doporučuji jeho pozornosti zejména § 21 Zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, dále § 66 Zákona o pojistné smlouvě a rovněž § 39 Zákona o pojišťovnictví.

Dotaz:

Mám již 9 let staré auto a platím havarijní pojištění z původní ceny auta. Slyšel jsem, že lze počítat „havarijko“ z aktuální ceny vozidla.

Ing. Michal Šrubař, ředitel odboru fin. poradenství ČP odpovídá:

Ano, je to tak. Na rozdíl od ostatních majetkových pojištění, která se standardně sjednávají na novou cenu (tj. cena na znovupořízení téže nebo obdobné věci v místě a čase pojistné události), u pojištění motorových vozidel je pojistná částka vždy na časovou cenu. Jinými slovy, při totální škodě dostanete zhruba tolik, jako byste vůz právě prodali v autobazaru. Bez ohledu na to, jakou cenu máte napsánu v pojistce. Je tedy rozumné čas od času nechat pojištění přepracovat na současnou prodejní cenu, neboť se tím postupně zlevňuje.

 

Share on TwitterShare on MyspaceShare via email